Děkujeme účastníkům letošní online konference za jejich dotazy, a přednášejícím za jejich očekávané odpovědi, které Vám zde přinášíme:
► Daniel Fišer, Senior Associate M. Arch., Zaha Hadid Architects
- Jak do práce pana Fišera vstupují energetické požadavky na stavbu, míním EPBD, snižování energetické náročnosti apod.?
Tuhle tématiku probíráme s každým klientem a ostatními zainteresovanými stranami hned na začátku projektu, abychom se dohodli na kolektivni strategii jak snižovat uhlíkovou stopu a tuto strategii pak aplikovali ve všech fázích navrhování a během samotné realizace. EPBD a ekvivalentní iniciativy a direktivy (aplikované podle geografického umístění projektu) jsou velmi užitečnými šablonami, které samozřejmě používáme, z našeho úhlu pohledu je pak příležitostí jak snižovat uhlíkovou stopu ještě více: například ve formě navrhování nosných konstrukcí, které mají biomimetickou formu a tudíž vyšší statickou a dynamickou efektivitu, použití glue-lam dřevěných prvků, které dále snižují uhlíkovou stopu těchto nosných konstrukcí, použití modulárního designu prvku, který snižuje komplexitu výroby, aniž by vyžadoval estetické kompromisy výsledného architektonického jazyka atd. Možností je opravdu mnoho a v našem studiu máme tým, který se exkluzivně zaměřuje na research & development právě těchto strategií.
- Je práce architekta ovlivněna požadavky stavebních firem, které chtějí využívat robotických pomocníků při samotné výstavbě, tedy že je konečná verze stavby uzpůsobena tak, aby ji bylo možné realizovat s využitím těchto robotů?
Už během prvotních skic projektu komunikujeme přímo s výrobci a dodavateli, obzvláště co se týáče komplexních částí projektu. Zajišťujeme tak, že už ranný návrh počítá s výhodami využití nejmodernějších výrobních technologií, jako je roboticky asistovaná výroba a montáž. Tato spolupráce je oboustranná: společně s výrobci a dodavateli ladíme strategie jak stavbu realizovat a navzájem se “učíme” jak technologie nejleépe aplikovat. Tím dosahujeme jak finanční efektivity, tak nejvyšší možné kvality finálního produktu, jelikož během samotné stavby už pak není potřeba experimentovat a drasticky se tií snižuje risk prodlev a extra nákladů.
Častokrát také na základě této spolupráce objevujeme neočekávané postupy a výstupy, které vyjdou na povrch díky tomu, že se na projekt díváme z různých úhlů pohledu, očima architektů, dodavatelů a výrobců v ten samý okamžik. Musím říci, že tato spolupráce a výzkum je jednou z mých nejoblíbenějších fazí projektu, človek si sáhne na materiál a nástroje ještě před samotnou realizací stavby, a to je velmi inpirativní a občerstvující moment, skvěle doplnující všechen ten čas strávený navrhovaním v “digitálním” prostoru.
- Jsou architekti připraveni využívat více materiály z obnovitelných zdrojů jako je dřevo? Písek se stává nedostatkovým materiálem.
Určitě, zaměřit se na používání materiálů primárně z obnovitelných zdrojů je naprosto kklíčová součást strategie, jak drasticky snižovat energetickou stopu. Skvělým příkladem použití dřeva je například nášprojekt fotbalového stadionu Forest Green Rovers, představený v záznamu konference v časové stopě 2h:13m:30s.
- Jaký projekt byl pro Vás zatím největší výzvou?
Největší výzvou je vždy projekt, na kterém zrovna pracuji, jelikož ethosem našeho atelieru je pokaždé přijít s úplně novou strategií a nikdy neopakovat řešení použítá v předešlých projektech.
V současné době jsou to dvě stanice metra v Oslu, Norsku. Jedna stanice je inspirovaná ledovcovými jeskyněmi, a ta druhá pak nabízí uživatelům neobvyklý zážitek oblohy pod zemí. Tato obloha se neustále mění, v závislosti na meterologických podmínkách nad zemí, které interpretuje. To znamená, že během zimních měsíců, kdy je nad zemí už tma, v nastupní hale ještě zapadá slunce, nebo když venku sněží, tak v nástupní hale je obloha s jen několika pomalu plynoucími oblaky. Těchto variant atmosféry v nastupní hale je nekonečné množství, jelikož se generují na základe dat o povětrnostní situaci, síle větru, ročního období a také pozice vlaku, který do stanice přijíždí, a toho který zrovna odjel. Kazdý zážitek v tomoto prostoru je unikatní. Když budete příště vystupovat/nastupovat, můžete se těšit na atmosféru úplně jinou. Více o tomto projektu je k vidění v záznamu konference v časově stopě 1h:59m.
► Ing. Petr Lederer, DAKO Brno, spol. s r.o.
- Jaké jsou možnosti čištění povrchů těchto materiálů?
Povrchy sklovláknobetonových panelů v exteriéru se běžně čistí vodou pomocí hadice nebo vysokotlakého zařízení, mycích strojů s odsáváním, případně parním čističem (minimální tlak páry – 3 bar). Je třeba se vyvarovat použití kartáčů s ostrým a tvrdým vlasem – jejich používání může zanechávat krouživé (matné) stopy na povrchu a při delším používání nebo větším přítlaku způsobit neodstranitelné vady (od ztráty lesku, změny barevného odstínu, hrubším povrchu až po odstranění cementového pojiva).
Doporučujeme používat mycí nástroje s měkkým až středně tvrdým vlasem.
Pro zvýšení ochrany proti poškození sprejery je možné povrch opatřit antigraffiti nátěrem. Ten vytvoří ochranou vrstvu, která umožní snadnější odstranění případných nechtěných výtvorů.
- Jsou nějaká tvarová nebo rozměrová omezení?
Sklovláknobeton je vyhledáván právě pro své široké tvarové a rozměrové možnosti. Co se týče rozměru, vyrobit je možné skutečně téměř cokoliv, limitující jsou spíše transportní možnosti dílce – tzn. například ložná šířka přepravního prostředku. Vyskytují se fasádní GRC prvky s plochou i kolem 20 m2.
Co se týče tvarování, překážkou může být zejména nevhodný poměr stran, tzn. například příliš úzký a dlouhý dílec. Vždy je třeba individuálně posoudit.
Záznam 14. národní konference ČKLOP 2021 je k dispozici zde.