Nacházíte se: Zpravodajství z 12. národní konference ČKLOP Chytré věci nemusejí být masové

Chytré věci nemusejí být masové

Zpravodajství z 12. národní konference ČKLOP / Publikováno 2019-03-28

O trendech konference i české současnosti v rozhovoru s Leopoldem Barešem, předsedou představenstva České komory lehkých obvodových plášťů a majitelem společnosti SIPRAL a.s.

Letošní téma konference akcentuje automatizaci… Proč?

Vždycky je složité hledat témata, která zaujmou všechny. Náš zájem je zaujmout širší odbornou veřejnost, architekty, projektanty, investory, výrobce… Chceme kultivovat prostředí a pomoci nastavovat pravidla. Dvanáct ročníků konference je prezentace dvanácti let naší práce. A také konfrontace se světem, proto vždy vozíme hosty ze zahraničí. Letošní konference opět objevila zajímavé téma, protože digitalizace je určitě směr, kterým se stavebnictví vydává. Ačkoliv to má své meze. Automotive pracuje se statisícovými sériemi, stavebnictví s desítkami kusů. Najít tady prostor pro automatizaci je skutečně složité. Sám jsem tu prezentoval příběh organických domů, jak je pojmout. Musíte najít koncept, jinak na tom stráví osmdesát lidí pět let a efektivní to nikdy nebude. Ale ohromně nám pomáhají vstupy, proto třeba prezentace sklářů a současných možností skel, které si s vámi povídají. My vůbec jako zpracovatelé sbíráme ze světa z různých odvětví mnohé inspirace a společné mají jedno – přenášíte data, nikoliv výkresy. I to je vyjádřením toho letošního tématu konference. A myslím, že se panu řediteli Bedřichovi a jeho minitýmu opět povedlo připravit program, který stojí za to.

BIM je velké téma, ale trochu se míjí s českou praxí, zatím. Nebo ne?

BIM dnes dělá kdekdo, i když kreslí jen do skicáku, je to zkrátka populární. Digitální zpracování dat může mít velmi mnoho úrovní. Problémem trochu je, že takový detail dat, který máme my ve výrobě, nemůžeme nikdy pustit do BIM, protože bychom ten systém zahltili. A ono to ani není smyslem. Musíte najít ty důležité informace, které je nutno přenášet. Najít míru konverze mezi daty je ovšem velmi složité. Když jsme dělali ten pařížský projekt, čerpali jsme data od Franka Gehryho z jeho systému, překládali jsme je do našich systémů a výsledky jsme zase překládali zpět. Ale to byl proces tvorby. BIM má hlavní využití v procesech údržby. Investor musí mít představu o míře významu a využitelnosti dat. Což je při tom množství dodavatelů, komponent a materiálů úkol pro umělou inteligenci, kterou ale zatím nemáme na takové úrovni. Osobně si myslím, že bez toho nebudeme schopni využívat BIM efektivně, protože ho zahltíme datovým smetím.

Odborná veřejnost asi ví, ale laická nejspíš netuší, co všechno technologie dnes umějí, co zvládají moderní pláště, například ve světelném nebo energetickém hospodářství budovy. Nicméně jeden ze silných trendů na trhu je rychle a levně postavit a dobře prodat, náklady na životní cyklus nejsou prioritou…

Určité pokusy, aby se proces výstavby posuzoval v celé životnosti budovy, jsou správné. My jsme dlouho naráželi jako komora na to, že tu byly až absurdní tlaky na tepelné parametry fasádních konstrukcí do extrémů, které neměly žádný přínos, ale byly nesmírně ekonomicky nákladné. Reálné posuzování je nutnost, ale potřebuje konsenzus odborníků, politiků, populistů, byznysmenů… Klasická výstavba měla nějakou tepelnou akumulaci, ale nezvládá potřebné objemy. Přišla prefabrikace a dnes lehká prefabrikace, tedy lehké obvodové pláště, které mají řadu výhod a jednu nevýhodu. Výroba je přesná, kontrolovatelná, strojová… ale takové fasády nemají schopnost akumulace. A je tu otázka, jak se s tím poprat. Klimatizační jednotky nejsou řešením, protože vy rychle a levně postavíte krásnou čistou fasádu a pak tam nacpete technologie, abyste to mohl větrat, vytopit a vysvítit, což nese v budoucnu náklady a dnes ani neodpovídá požadavkům na energetickou soběstačnost budov. Takže tu je řešení dynamických fasád, které jsou sice dražší, ale fungují podle podmínek, plášť se mění v závislosti na nich a přinášejí viditelný efekt. Podobné věci můžete ale navrhnout i v základním konceptu, což mám osobně vyzkoušeno, když jsem na svém domě na jižní stěnu použil sklo s vysokou solární propustností a abych neměl v létě horko, pergola stíní a teplo na sklo nepustí, zatímco v zimě ano a mám tepelné zisky. Ale to nemůžete použít všude, takže se používají různé žaluzie. Ale i ty mají své limity, a tak jsou tu dnes skla s proměnlivým solárním faktorem. Osobně ale vidím jeden problém, o kterém se příliš nemluví. Jako rádi řídíme auta, rádi ovládáme svět kolem sebe. A musíme se naučit a zvyknout si žít v prostředí, které dělá věci samo za nás.

Trendy, o nichž se dnes na konferenci bavíme, přinášejí velcí, ale je to cesta i pro malé stavitele?

Určité způsoby se dají vysbírávat z velkých projektů i pro malé. Chytré věci se nemusejí dělat masově. I tady je cesta, jak to použít. Ale jak říkám, musíme si zvyknout na chytrá řešení, na to, že věci přemýšlejí za nás.

 

Přihlašte se k odběru newsletteru
a získávejte do e-mailu nejnovější informace o technologiích a událostech

Přihlašte se k účtu pro plný přístup k obsahu portálu