Kvalitativní vlastnosti oken, nebo klamání zákazníka?

Už několik let jsme svědky rozmáhajícího se trendu rozšiřování zavádějících informací o kvalitě plastového okna mezi širokou veřejnost i za pomoci tištěních nebo elektronických médií. Ať už jde o populární nebo víceméně populárně technické, či naučné časopisy, weby aj., neustále se v nich opakují stejné zaručeně pravdivé mantry o plastových oknech. A tyto informace se ať už z nevědomosti nebo účelově šíří mezi projektanty, a následně se dokonce dostávají do podmínek výběrových řízení, dokonce i veřejných zakázek hrazených z veřejných prostředků státu, našich daní, fondů EU a jiných.

Nejčastěji opakující se pochybení v soutěžních podmínkách při výběru plastových oken jsou: počet komor profilu PVC, stavební hloubka rámu a křídla v mm, výška rámu okenního profilu v mm, nutnost použití pozinkovaných výztuží o tloušťce alespoň 1,5 mm, a dokonce jejich tvar (U, C, O), profil třídy A, počet předepsaných uzamykacích bodů kování, žádný obsah recyklátu v profilech a mnoho dalších smyšlených podmínek. 

Jednoznačně je však třeba říct, že od roku 2006 je každému dostupná výrobková norma [1] na okna a dveře a od roku 2010 i její národní příloha A1. Tato norma je stěžejní pro určení vlastností oken a dveří a způsobu jejich zkoušení. Jasně uvádí i klasifikační normy, podle kterých se výrobky následně zařazují to tříd. Výše zmíněné „technické požadavky“ byste však v této normě marně hledali... Mimochodem, norma jde ruku v ruce s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky uvádění stavebních výrobků na trh. Ve zkratce jde o to, aby spotřebitelé a zákazníci celé Evropy měli k dispozici jasnou kvalitativní míru pro vlastnosti oken jako stavebních výrobků, a tedy pokud se podle výrobkové normy určí konkrétní vlastnost okna a její třída, tak aby i Francouz, i Dán, i Němec, i Slovák, i Maďar uměli říct, jestli toto okno je lepší než jiné, stejně testované.

Z hlediska výsledné schopnosti tepelné izolace celého okna není rozhodující počet komor profilů nebo jejich stavební hloubka, ale součinitel přechodu tepla Uw okna [1] [2], včetně zasklení s distančním rámečkem či vypěněním komor rámu. Z hlediska „pevnosti“ (taková vlastnost samozřejmě neexistuje!) je důležitá třída odolnosti vůči opakovanému otevírání a zavírání, odolnost vůči vloupání, mechanická pevnost a trvanlivost, odolnost proti nárazům nebo únosnost bezpečnostního vybavení [1] a ne tvar, materiál a tloušťka výztuže. Nejmodernější profily ocelové výztuže neobsahují, ale statickou funkci zajišťuje speciálně navržený kompozit a technologie vlepovaného zasklení (podobně jako ve vašem autě).

Pokud jde o „tuhost profilu“ (další smyšlená vlastnost), není rozhodující tloušťka vnější stěny profilu [3] jako polotovaru (mimochodem samotný článek 4.4 normy v poznámce jasně říká, že tloušťka stěny podle třídy A nebo B není kvalitativní vlastností ani okna ani profilu!), ale vlastnosti uváděné v požadavkové části této normy [3]. 

Obr.: Ukázka tabulky č. 3 z článku 4.4. z ČSN EN 12608-1+A1.

Ten, kdo Vám tvrdí, že silnější stěny jsou „pevnější“ o 15 %, vám již neřekne, že například při předepsané hodnotě pevnosti rohového svaru ve výši 4400 N platné pro daný typ profilu PVC, jsou skutečné naměřené hodnoty pevnosti svaru téhož profilu blížící se hodnotě 6000 N ať v provedení třídy A nebo B. A tedy obě třídy profilů se stěnou 2,5-2,7 mm nebo se stěnou 2,8-3,0 mm vysoce převyšují požadovanou hodnotu. Pevnost svaru je více ovlivněna kvalitou procesu svařování a kvalitou PVC materiálu než prostou tloušťkou svařovaného materiálu.

Jistěže více PVC se rovná vyšší ceně, vyššímu obratu, vyššímu zisku... Co na tom, že nařízení Rady EU všem výrobcům ukládá povinnost hospodárně navrhovat a zhotovovat své produkty s ohledem na energetickou hospodárnost budov a vliv na životní prostředí.

Recyklované PVC rozhodně nezhoršuje vlastnosti okna, právě naopak. Rohové pevnosti svarů stoupnou o cca 17 %. Všichni významní špičkoví výrobci a dodavatelé PVC-U profilů jsou sdruženi ve spolku Rewindo (více na www.rewindo.de) a úspěšně recyklují prvotní materiál a přispívají k ochraně životního prostředí. Výrobce PVC profilů, který by nevyužíval recyklaci starého PVC materiálu se v západní Evropě prakticky nevyskytuje.

Alfou a omegou jsou tedy všechny mandatorní vlastnosti [1] pro okna a dveře jako celku, tedy vodotěsnost, průvzdušnost, odolnost vůči zatížení větrem, akustické vlastnosti, součinitel přechodu tepla Uw okna, nebezpečné látky a únosnost bezpečnostního vybavení (je-li osazeno ve výrobku), neboli minimálně 7 testovaných vlastností. 

Autoři článku: Zástupci PVC sekce u České komory lehkých obvodových plášťů – ČKLOP
Na uvedené téma existuje Metodický pokyn pro zadávání zakázky na dodávku nových oken nebo výměnu stávajících oken vydaný Ministerstvem pro místní rozvoj v jeho revidované verzi z roku 2020.

Použitá literatura a odkazy:
[1] EN 14351-A1+A2. Okna a dveře – Norma výrobku, funkční vlastnosti – Část 1: Okna a vnější dveře bez vlastností požární odolnosti a/nebo kouřotěsnosti 
[2]. EN ISO 10077-1-2. Tepelné chování oken, dveří a okenic – Výpočet součinitele prostupu tepla – Část 1: Zjednodušená metoda
[3] EN 12608-1+A1. Profily z neměkčeného polyvinylchloridu (PVC-U) pro výrobu oken a dveří – Klasifikace, požadavky a zkušební metody – Část 1: Povrchové neupravené profily z PVC-U se světlými povrchy 
[4] Směrnice Rady (EÚ) 98/34