Energetická náročnost budovy, aneb o čem se nemluví...

Málo se mezi veřejností ví o tom, že zákon nařizuje nechat zpracovat PENB také při rekonstrukci rodinného domu, kdy dojde k prosté výměně oken a k zateplení fasády – tedy změně parametrů určitě více než 25% plochy obálky budovy a která nepodléhá stavebnímu povolení nebo ohlášení.

► Co stanoví zákon:

• Zákon 406/2000 Sb., o hospodaření s energií v konsolidovaném znění z ledna 2016  v §2 definuje:
  • větší změnou dokončené budovy změna dokončené budovy na více než 25 % celkové plochy obálky budovy
  • obálkou budovy soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné budově nebo sousední zóně budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovou teplotu
   
• Dále požaduje v §7:
  • V případě větší změny dokončené budovy jsou stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a stavebník je povinen při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby, anebo vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni před zahájením větší změny dokončené budovy, v případě, kdy tato změna nepodléhá stavebnímu povolení či ohlášení, doložit průkazem energetické náročnosti budovy splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni pro budovu nebo pro měněné stavební prvky obálky budovy a měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu,
  • posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie podle prováděcího právního předpisu,
  • stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy podle prováděcího právního předpisu.
   
• A nakonec hrozí v § 12 „Přestupky“:
  • Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako stavebník nebo vlastník budovy nesplní některou z povinností při změnách dokončených budov podle § 7 odst. 2 nebo 3,
  • Za přestupek lze uložit pokutu do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f), g) nebo h).

Povinnost nechat vypracovat PENB stanoví tedy stavebníkovi zákon, ovšem tento dokument již nikomu nepředkládá a pravděpodobně jej nebude potřebovat, nebude-li dům prodávat nebo pronajímat v následujících deseti letech.

Kontrolou plnění ustanovení zákona je pověřena Státní energetická inspekce (SEI), ovšem vymahatelnost a kontrolovatelnost u malých staveb (rodinných domů) je problematická a poněkud diskutabilní. Zdá se, že zpracování PENB je zbytečná investice.

► Proč nechat zpracovat PENB?

Zateplení a výměna oken se často provádí svépomocí, případně si stavebník najme firmu „ze sousedství“ nebo na doporučení. Obvykle bývá jediným kritériem cena provedené práce.

Stavebník postupuje v dobré víře, že vynaložené finanční prostředky zkvalitní jeho bydlení a uspoří náklady na vytápění. Bohužel, mnohdy z neznalosti, mohou být investice vynaložené na rekonstrukci zmařené nekvalitně provedenou prací a nevhodnými nebo dokonce špatnými technologickými postupy. Může oproti očekávání dojít také ke zhoršení kvality vnitřního prostředí trvalým zvýšením vlhkosti a nadměrným výskytem plísní.

Odborníkem zpracovaný PENB umožní i stavebníkovi – laikovi optimalizovat náklady na provedení rekonstrukce, správně zvolit zateplení a vhodná okna, ale také například optimalizovat otopnou soustavu. Je nutné vzít v úvahu, že změna způsobu vytápění a renovace otopné soustavy může přinést stejné úspory jako zateplení nebo výměna oken .

► Kde hledat úspory v realizaci?

V žádném případě se nevyplatí šetřit na kvalitě prováděných prací.

Typickým nešvarem při zateplování fasády je redukce nebo úplné vynechání mechanických kotev tepelného izolantu – riziko odpadnutí celého pláště včetně původní omítky je značné, následné využití izolantu nulové. Úspora na kotvách je vzhledem k riziku velmi nízká.

Výběr oken je nutné provádět důsledně, s rozmyslem a nejlépe konzultovat s odborníkem. Rozhodně není pravdou, že aplikace trojskla je nutná a vhodná na všechna okna po obvodu domu. Také není nutné zachovávat například původní dělení oken na tři otevíravá křídla, ale použít jen dvě křídla, případně zvolit vhodné členění křídla příčkami.

Nelze ovšem ušetřit na správném provedení připojovací spáry podle normy ČSN 74 6077 se správným vodotěsným a parotěsným utěsněním. Není nutné kvůli vyhodnocení nabídek číst normu, stačí nabídky porovnat a ověřit si, že dodavatel v nabídce garantuje provedení podle normy.

Nakonec se vyplatí přizvat ke kontrole odvedeného díla nezávislého odborníka, který posoudí kvalitu provedeného díla.

Autor: Ing. Roman Šnajdr
SIPRAL a.s., člen TK ČKLOP