Dřevostavby pozitivně ovlivňují klima v domě i na Zemi

Odvětví lesnictví a dřevařství je u nás i v řadě evropských zemí považováno za významný subjekt oblasti ochrany klimatu. Zaprvé, stromy prostřednictvím fotosyntézy přeměňují CO² na uhlík a ukládají ho do biomasy. Za druhé, uhlík zůstává vázán ve výrobcích ze dřeva (desky, trámy, panely, nábytek aj.) ještě dlouhou dobu po těžbě. „Tady je důležité si uvědomit, že strom je schopen ukládat CO² pouze do zhruba 100 let svého věku a následně již tuto schopnost ztrácí. Proto je vhodné takto starý les vytěžit a použít a uložit jeho dřevo například do staveb,“ říká Martin Chuman, manažer pro klíčové zákazníky společnosti VEXTA DOMY. Zatřetí existuje substituční efekt, kdy se dřevo používá místo fosilních surovin nebo energeticky náročných materiálů. Tyto tři služby ochrany klimatu se v odborné literatuře označují také jako "tři S-efekty": sekvestrace uhlíku v lese, skladování uhlíku ve výrobcích ze dřeva a substituce. „Tyto tři zmiňované okruhy by se také daly nazvat jako ideální příklad cirkulární ekonomiky. Koloběh takto uloženého CO² se prodlužuje na maximální možný čas, a to samo o sobě dlouhodobě přispívá k ochraně klimatu. Dřevo také pozitivně ovlivňuje vnitřní klima v interiéru domu,“ dodává Martin Chuman.

Používání dřeva ve formě materiálu nebo energie má pozitivní vliv na ochranu klimatu
Od roku 2013 lze ukládání CO² do dřevěných výrobků z tuzemského dřeva přímo započítávat do plnění cílů Kjótského protokolu. Používáním dřeva místo fosilních paliv a jiných surovin lze ušetřit emise. Tento efekt je možný po neomezenou dobu a nepřímo přispívá k plnění závazků z Kjótského protokolu. „Hospodaření v lesích přispívá k ochraně klimatu nejen samotnou péčí o zdravý les, ale také udržitelným využíváním dřeva. Dřevo je ideální surovina: jeho používání na jedné straně zamezuje emisím CO² a na druhé straně dlouhodobě ukládá CO², zachycený stromy,“ říká Lenka Trandová, ředitelka ADMD. Optimalizovaný efekt pro klima je spojen také s přínosem pro lesnictví a dřevozpracující průmysl: lesnický sektor má prospěch ze zvýšeného využívání a může tak zabránit přestárnutí lesů a zajistit jejich stabilitu; dřevařský průmysl má prospěch z větší poptávky po výrobcích ze dřeva.
https://www.europarl.europa.eu/resources/library/images/20170710PHT79307/20170710PHT79307-cl.jpg

Využití dřeva jako stavebního materiálu
Při použití dřeva jako stavebního materiálu zůstává uhlík zachycen po celou dobu životnosti budovy. Kromě toho se při výrobě stavebních materiálů na bázi dřeva a konstrukčních prvků uvolňuje méně CO² než při použití jiných materiálů. Zpracování stavebních materiálů, jako je beton, cihly, sklo nebo ocel, navíc vyžaduje vyšší vstupní energii. Použitím dřeva se proto zamezí vyššímu uvolňování CO². Uhlíkovou stopu stavby snižuje v případě domů ze dřeva i nižší objem dopravy, která je s realizací staveb obecně spojena.

Udržitelnost a cirkulární ekonomika 
„Co je ovšem z hlediska dřeva velmi významných faktor pro jeho větší využití, je jeho udržitelnost a zapojení do cirkulární ekonomiky. Nejdříve po dobu svého života strom funguje jako úložiště CO² a zdroj kyslíku. Následně je strom vytěžen a dřevo může být použito a zapracováno například do stavby domu. Po konci životnosti stavby mohou dřevěné části být opět využity například pro dřevotřískové desky či jiné dřevěné stavební materiály. A pokud už životnost i těchto materiálů skončila, stále se může zbytkové dřevo použít v teplárenství pro udržitelnou výrobu tepla,“ vysvětluje Martin Chuman ze společnosti VEXTA DOMY. 

Využití dřeva jako zdroje energie
“Při spalování dřeva jako zdroje energie se uhlík uložený ve dřevě spojuje s kyslíkem a uniká ve formě CO². To je samozřejmě nežádoucí, ale při udržitelném využívání lesů je uvolněný CO2 opět vázán rostoucími stromy a cyklus je uzavřen. Koncentrace CO² v atmosféře se tedy nezvyšuje,“ vysvětluje Lenka Trandová z ADMD.

Celkový vliv lesního a dřevozpracujícího hospodářství na emise CO2
Studie švýcarského Federálního úřadu pro životní prostředí (BAFU – Bundesamt für Umwelt), věnovaná vztahům mezi tvorbou a emisemi CO² na jedné straně a lesním a dřevozpracujícím hospodářství ve Švýcarsku na druhé straně, dospěla k závěru, že největšího účinku na tvorbu CO² se dosáhne, pokud se v lesích hospodaří tak, aby každý rok přibylo co nejvíce využitelného dřeva. Z dlouhodobého hlediska je optimálního efektu pro zlepšení bilance CO² dosaženo, pokud je dřevo z tohoto přírůstku využíváno jednak jako stavební materiál a jednak jako zdroj energie. Výrobou a používáním výrobků ze dřeva se zpočátku zamezí emisím CO² ze zpracování jiných surovin; následně lze zamezit dalším emisím z fosilních zdrojů díky opakovanému využití odpadu a odpadního dřeva jako zdroje energie (kaskádové využití). Na druhou stranu jednostranný důraz na výkonnost lesního hospodářství by vedl do slepé uličky, protože stromy nerostou donekonečna a přestárlý les se mění ve zdroj CO². Důležité je také včasné zpracování, protože zetlelé dřevo se nedá efektivně využít a stává se také zdrojem CO². 

Více informací, další články a videa o veřejných stavbách ze dřeva najdete na webu a sociálních sítích ADMD. 

Autorka článku: Ing. Lenka Trandová, ředitelka ADMD