Nacházíte se: Materiály, výrobky a konstrukce (Články ze Sborníku ČKLOP 2017, kapitola č. 2)Anodická oxidace hliníkových výrobků
Materiály, výrobky a konstrukce (Články ze Sborníku ČKLOP 2017, kapitola č. 2) / Publikováno 2020-05-21
Předpokladem pro získání dekorativního vzhledu je použití hliníkových slitin v kvalitě pro eloxování, či anodickou oxidaci. Pro výrobu okenních a fasádních stavebních výrobků jsou nejpoužívanějšími slitinami Al–Mg–Si 0,5 pro hliníkové profily, a Al–Mg–Si 1 pro plechy. Technické podmínky pro dodávky přesných profilů ze slitiny Al–Mg–Si 0,5 jsou uvedeny v příslušných normách.
Výhodou zušlechtění povrchu hliníkové slitiny anodickou oxidací je zachování kovového charakteru výrobku. Nevýhodou jsou obtížné opravy mechanického poškození povrchové vrstvy a optické změny povrchu způsobené jeho chemickou reakcí při potřísnění maltami a cementy. Doporučuje se proto osazovat výrobky, které jsou povrchově upraveny metodou anodické oxidace, pokud možno až po mokrých procesech. Žádoucí je ochrana povrchu výrobku při výrobě, montáži, a během stavebních procesů ochrannými snímatelnými fóliemi, apod.
Značka | Alternativní značení | Druh předběžného zpracování | Poznámky |
EO | A0 | Pouze odmaštění a deoxidování | Příprava povrchu před anodickou oxidací, při které je povrch odmaštěn a deoxidován bez dalšího předběžného zpracování. Mechanické stopy, jako rýhování a poškrábání, zůstanou viditelné. Známky koroze, které byly sotva viditelné před zpracováním, budou po zpracování viditelné. |
E1 | A1 | Pouze broušení | Broušení vytváří srovnatelně rovnoměrný, ale poněkud matný vzhled. Některé vyskytující se vady povrchu jsou z velké části odstraněny, ale závisí to na hrubosti abraziva, po broušení mohou být viditelné rýhy. |
E2 | A2 | Pouze kartáčování | Mechanické kartáčování vytváří rovnoměrný lesklý povrch s viditelnými stopami po kartáči. Vady povrchu jsou odstraněny pouze částečně. |
E3 | A3 | Pouze leštění | Mechanické leštění vytváří lesklý leštěný povrch, ale povrchové vady jsou odstraněny pouze částečně. |
E4 | A4 | Broušení a kartáčování | Broušení a kartáčování dává rovnoměrný lesklý povrch s odstraněnými mechanickými vadami povrchu. Stopy koroze, které mohly zůstat viditelné po zpracování E0 nebo E6, jsou odstraněny. |
E5 | A5 | Broušení a leštění | Broušení a leštění dává hladký lesklý povrch s odstraněnými mechanickými vadami povrchu. Stopy koroze, které mohly zůstat viditelné po zpracování E0 nebo E6, jsou odstraněny. |
E6 | A6 | Chemické leptání | Po odmaštění má povrch po zpracování ve speciálních alkalických leptacích roztocích saténový nebo matný vzhled. Mechanické vady povrchu jsou vyhlazeny, ale ne zcela eliminovány. Jakékoliv stopy koroze na povrchu kovu se mohou v důsledku tohoto zpracování zviditelnit. Předběžné mechanické zpracování před leptáním tyto vady může odstranit, ale přednostní je správná manipulace a skladování kovu k zamezení koroze. |
E7 | --- | Chemické nebo elektrochemické leštění | Po odmaštění povrchu v parním odmašťovači nebo v neleptavém čistidle má povrch po zpracování speciálním chemickým nebo elektrochemickým procesem leštění velmi lesklý vzhled. Vady povrchu jsou odstraněny pouze v omezeném rozsahu, a stopy koroze se mohou zviditelnit. |
E8 | --- | Leštění a chemické nebo elektrochemické leštění | Broušení a leštění následované chemickým nebo elektrochemickým leštěním. To dává velmi lesklý povrch a mechanické vady povrchu a počáteční koroze jsou obvykle odstraněny. |
Mechanická úprava
Mechanická povrchová úprava je buď prováděna jako předstupeň následného chemického, resp. elektrolytického zpracování, nebo je sama jediným a finálním technologickým stupněm při zpracování povrchového dekoru výrobku. Jejím účelem je odstranění nerovností, kazů, a ostatních anomálií na povrchu materiálu, a je rovněž prováděna pro dosažení povrchové dekorace. Mezi časté druhy mechanické úpravy povrchu patří opracování pomocí brusných pásů nebo kartáčů.
Chemická úprava
Chemická povrchová úprava je přípravou buď pro následující anodickou oxidaci, nebo pro úpravu tekutým nebo práškovým lakem. Chemickou povrchovou úpravou se rozumí odmaštění, moření, leptání, leštění, chromování, fosfátování, a pokovení (galvanizace).
Odmaštění
Před provedením zvláštních povrchových úprav, jako je např. moření, chromátování, anodizace, galvanizace, lakování či emailování je potřebné důkladné odmaštění povrchu materiálu. Zpravidla téměř vždy je toho dosaženo pomocí organických rozpouštědel, anorganických, zásaditých, a kyselých roztoků, či pomocí elektrolytického odmašťování.
Moření
Mořením v zásaditém a kyselém roztoku, či ve speciálním mořidle, je odstraněna přirozená ochranná oxidovaná vrstva. Moření je proto základním krokem pro chemickou nebo elektrolytickou povrchovou úpravu, nebo pro nanášení kovových či nekovových povlaků.
Chromátování
Touto metodou je na odmaštěném a oxidační vrstvy zbaveném materiálu vytvořena kvalitní konverzní vrstva a antikorozní úprava na bázi 6–ti mocného chromu, nebo 3–mocného chromu. Chromové vrstvy zvyšují nejen odolnost materiálu proti korozi, nýbrž i jeho přilnavost pro nanesení ochranných vrstev z organických laků (práškové vypalovací barvy nebo mokré laky). Rovněž zlepšují další vlastnosti materiálu, např. kluzné vlastnosti při hlubokém tažení, a dávají hliníku vlastním zbarvením kovový vzhled.
Třída | Minimální průměrná tloušťka [μm] | Minimální místní tloušťka [μm] (80%) | Vhodnost použití |
AA 5 | 5 | 4 | |
AA 10 | 10 | 8 | interiérové architektonické aplikace |
AA 15 | 15 | 12 | venkovní architektonické aplikace |
AA 20 | 20 | 16 | venkovní architektonické aplikace |
AA 25 | 25 | 20 | venkovní aplikace podle národních směrnic (průmyslové a přímořské oblasti - UK, K, N, S |
Poznámky:
1) Je třeba uvážit, že u tvarovaných profilů může být v místech jejich drážkování tloušťka oxidové vrstvy menší, a to vzhledem k danému tvaru profilu, i k vlastnostem lázně pro anodickou oxidaci.
2) Při úpravě pomocí barevné anodické oxidace může být stanovena podle požadovaného zbarvení potřebná tloušťka oxidové vrstvy od 20 μm do 40 μm. Při anodické oxidaci prováděné stejnosměrným proudem v kyselině sírové (typ GS), nebo stejnosměrným proudem v kyselině sírové a šťavelové (typ GSX), může v odůvodněných případech – např. do agresivního prostředí – být požadována minimální tloušťka oxidační vrstvy 25 μm; tato tloušťka by však v zásadě neměla překročit hodnotu 30 μm.
Označení | Barva |
C 0 | přírodní |
C 31 - 34 | světle až tmavě bronzová |
C 35 | černá |
C 36 - 38 | světle až tmavě šedá |
Autor: Ing. Roman Šnajdr
SIPRAL a.s., člen TK ČKLOP
Tento článek je součástí obsahu kapitoly č. 2 Sborníku ČKLOP 2017. Více informací k publikaci zde.