Povrchová úprava práškovými vypalovacími laky

Prášková barva v dodaném stavu se nanáší na výrobek třemi základními metodami, a to naprašováním elektrostatickými nebo elektrokinetickými pistolemi, nebo na předehřáté výrobky ve fluidní vaně.
Povrchová úprava získává svoje finální vlastnosti po roztavení a vytvrzení povlaku za výrobcem předepsaných podmínek ve vytvrzovací peci.

Lakovaný povrch hliníkových profilů skryje kovový charakter výrobku. Z tohoto důvodu jsou často pro povrchovou úpravu voleny metalické laky. Výhodou proti úpravám anodickou oxidací jsou snazší opravy mechanického poškození povrchové vrstvy opravnými laky a menší citlivost lakovaného povrchu při potřísnění maltami a cementy a stavebním znečištěním, jak je popsáno výše. I přesto je žádoucí ochrana lakovaného povrchu při výrobě, montáži, a během stavebních procesů ochrannými snímatelnými fóliemi, apod.
Podrobně je technologie specifikována v technické normě ČSN EN 12206–1.

• Chemická úprava podkladu
  Před započetím povrchové úpravy je nutné provést chemickou předúpravu. Podle druhu kvality a požadované funkce je v současné době k dispozici mnoho různých metod.

  Chemická povrchová úprava má dva nejdůležitější úkoly:

  • vytvoření odpovídající konverzní vrstvy (transformační vrstvy), která zaručuje přilnavost mezi povrchem a následnou vrstvou;

  • vytvoření optimální protikorozní vrstvy základního materiálu.

Vhodnými chemickými reakcemi se většinou základní materiál připraví pro úpravu povrchu (vytvoření vrstvy) tak, že se dosáhne účinného přilnavého povrchu. Těchto vlastností lze dosáhnout pouze pomocí vhodných metod předúpravy. Během chemické předúpravy se vytvoří slabá konverzní vrstva na kovovém povrchu, která poskytuje ve spojení s následným lakováním optimální protikorozní ochranu. Cílem této předúpravy je zajistit přilnavost mezi základním materiálem a vrstvou, a současně zvýšit odolnost proti korozi systému – základní materiál/ vrstva.

Chemická předúprava (hliníku) je komplexní proces, který se rozděluje v principu do tří fází:

Standardy chemické předúpravy povrchů lakovaných materiálů jsou kontrolovány společnostmi pro stanovení kvality, jako např. GSB International, Qualicoat, apod.

Předúprava hliníkových povrchů na bázi chromátování se provádí již po dlouhou dobu a patří mezi tzv. klasické metody. Výrazná ochrana proti korozi spojená se skvělou přilnavostí vytvářejících se chromátových vrstev řadí tyto metody ke standardním a referenčním metodám.

K předúpravě hliníkových materiálů lze využit i bezchromové systémy. Bezchromová, konverzní vrstva se vytváří po čištění a dezoxidaci hliníkového povrchu – podle obdobných kroků předúpravy jako u konvenčního chromátování. Potom se vytváří bezchromová konverzní vrstva ve speciálních lázních, (např. metoda No–Rinse, Titan–zinkorium, Envirox S, Envirox NR, ceratování, E–CLPS).

V principu se dá do bezchromové předúpravy zařadit i anodická oxidace (nesmí to však být uzavřená anodická vrstva). Na rozdíl od moderních bezchromových metod, používaných pro vytvoření konverzních vrstev, se nedá zcela začlenit do stávajícího zařízení vytváření vrstev. Tím se omezuje použití předanodizační úpravy jen ve specifických oblastech nasazení.

• Barvy
  Práškové barvy jsou vyráběny různými výrobci. Důležité kritérium při použití pro venkovní použití je finální kvalita barvy. Z tohoto důvodu se doporučuje používat práškové barvy, které jsou pro tyto účely určeny a certifikovány.
  
  Standardy práškových barev jsou kontrolovány společnostmi pro stanovení kvality, jako např. GSB International, Qualicoat, apod., které certifikovaným práškovým barvám propůjčují pečeť kvality, kterou je každý schválená barva viditelně označena.
  Klasifikace druhu práškových barev podle druhů:

  Systém	Výhody	Nevýhody
  Hybrid (epoxy/polyester)	Dobrý vzhled Odolnost proti přepálení Plná škála lesků Ekonomická Nízká vytvrzovací hodnota	Nízká venkovní odolnost Nízká chemická odolnost
  Polyester	Perfektní ohebnost Perfektní venkovní odolnost Odolnost vůči přepálení Možné vyšší stupně odolnosti Plná škála lesků	Chemická odolnost Min. vypalovací teplota 170°C
  Epoxy	Široká škála vytvrzovacích podmínek Perfektní přilnavost Perfektní chemická odolnost Odolnost vůči korozi Odolnost vůči ohybu Plná škála lesků	Nízká odolnost proti UV záření Křídovatění Žloutnutí vlivem tepla Cena
  Polyuretan	Venkovní odolnost Odolnost vůči přepálení Plná škála lesků	Min. vypalovací teplota od 170°C Emise (při vytvrzování) Chemická odolnost Cena

  
  Klasifikace práškových barev:
  • Hladká
  • Jemná struktura
  • Hrubá struktura
  • Kladívková
  
  Klasifikace lesku práškových barev:
  • Lesk                     více než 801¹⁾
  • Pololesk               60 – 791¹⁾
  • Polomat               35 – 591¹⁾
  • Mat                      15 – 341¹⁾
  • Hluboký mat        méně než 151^{1)
  1)} tyto hodnoty jsou pouze orientační a každý výrobce barev se může v hodnotách lišit. Označení polomat se někdy značí jako hedvábný mat.
  
  Klasifikace efektů práškových barev:
  • Barevný bez efektu – RAL
  • Metalický
  • Slídový
  • Bezbarevný transparent
  • Barevný transparent
  • Fluorescent 
  • Glitter 
  • Dekoral

Autor: Ing. Roman Šnajdr
SIPRAL a.s., člen TK ČKLOP

Tento článek je součástí obsahu kapitoly č. 2 Sborníku ČKLOP 2017. Více informací k publikaci zde.