Okna s nízkým parapetem a v LOP – zkušenosti a praxe

K tomu je potřeba si vysvětlit několik pojmů a dovodit si určité závěry. Nejprve je nutné konstatovat, že současná úprava nezohledňuje úroveň okna nad venkovním terénem, takže výška parapetu je požadována stejná v prvním jako v dvacátém patře. Dále je nutné si vyjasnit pojem parapet. Podle stavební terminologie je parapet zeď nebo jiná stavební konstrukce pod oknem, jinak nazývána též podprseň. To, co kryje horní plochu parapetu, ať už z interiéru nebo z exteriéru, není tedy terminologicky správně parapet, ale případně parapetní deska, oplechování parapetu, kryt parapetu a podobně. 
Dále je nutné si stanovit, jak se určuje výška parapetu. Podle zažité praxe se výška parapetu měří od pochozí podlahy k horní hraně okenního otvoru otevřeného okna. Tedy nikoliv na úroveň vnitřní parapetní desky. Stavební řešení může být i takové, že vnitřní parapetní deska není a z interiéru je okno zalícováno s ostěním (není to obecně vhodný detail, ale může se objevit například u špaletových (dvojitých) oken.
Okno je výplň stavebního otvoru sloužící pro osvětlení a případně větrání místnosti. Z hlediska kontextu vyhlášky se za okno považuje otevíravý prvek. Jednoduše se dá dovodit, že na pevně zasklenou výplň stavebního otvoru (fixně zasklený okenní rám) se požadavek na minimální výšku parapetu nevztahuje. Zasklení (a upevnění celého rámu) však musí odpovídat dalším předpisům, konkrétně normě ČSN 74 3305 Ochranné zábradlí, aby plnilo funkci ochrany proti pádu do hloubky a ČSN EN 1991-1-1 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-1: Obecná zatížení - Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb, aby odolalo definovanému užitnému zatížení na svislé konstrukce. Uvažuje se lineární vodorovné zatížení ve výšce 800 mm až 1200 mm nad pochozí plochou.

Pražské specifikum
Než dojde k jeho zrušení schválením nové vyhlášky o požadavcích na stavby, platí na území hlavního města Prahy nařízení č. 10/2016 kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze, tzv. Pražské stavební předpisy. 

Toto nařízení požaduje, aby okenní parapety v obytných a pobytových místnostech, pod nimiž je volný venkovní prostor hlubší než 0,5 m, byly vysoké nejméně 0,85 m od úrovně podlahy nebo musí být doplněny zábradlím či jinou pevnou zábranou podle požadavků na zábradlí, uvedených samostatně taktéž v tomto nařízení. Tedy je-li parapet nižší než 850 mm v 2. patře a terén je pod oknem hlouběji než 3 metry, musí být před oknem zábrana do výšky 1 metr. Bude-li okno ve 4.patře a terén bude hlouběji než 12 metrů, musí být zábrana vysoká již 1,1 metru.

Okna s nízkým parapetem
Z výše uvedených požadavků vyplývá, že když je výška okenního parapetu (spodní hrana okenního otvoru) níže než 850 mm nad úrovní podlahy, musí být okenní otvor doplněn zábradlím minimálně do požadované výšky. Před vydáním revize normy ČSN 74 3305 v roce 2017 nebyly pro rozměry nízkého parapetu žádná další kritéria a omezení stanovena. Tento nedostatek pak vyvolával nejasnosti při návrhu zabudování oken. Jaká je limitní hloubka parapetní desky od vnitřní hrany k rámu okna na kterou se lze postavit? Jaká je maximální výška parapetu, na který lze jednoduše vystoupit?

Na začátek uvádím, že plocha s šířkou větší než 300 mm je považována za pochozí plochu, takže otevíravé okno s výrazně nízkým parapetem, který je hluboký více než 300 mm, musí být doplněno zábradlím o normové výšce podle úrovně terénu před oknem.
Dále norma ČSN 74 3305 upřesňuje požadavky na limitní rozměry parapetu, jak je znázorněno na obrázku 2. Jestliže je parapetní deska výše než 0,5 metru nad podlahou místnosti (přibližně výška židle), považuje se za obtížně přístupnou. Je-li parapetní deska níže než 500 mm, považuje se za snázeji přístupnou a pak se posuzuje hloubka parapetu. Je-li menší než 120 mm, nelze se na něj snadno postavit; je-li širší, považuje se za snadno přístupný – lze na něj bez větších problémů vystoupit. Od toho se odvíjí i požadovaná výška zábradlí před okenním otvorem. 

Všechny uváděné rozměry a požadavky se týkají pouze otevíravých okenních otvorů. Jestliže je okenní výplň pevně zasklená, plní sama o sobě zábranu proti pádu do hloubky a nevzniká požadavek na provedení dodatečného zábradlí. 

Je nutné zdůraznit, že uváděné rozměry a schémata jsou uvažována pro obecné provedení stavebních konstrukcí. Do požadavků nejsou zahrnuty případné zařizovací nebo technologické předměty jako nízká otopná tělesa předsazená před parapet, nebo dodatečně vestavený nábytek pod okno. Tyto doplňkové prvky musí zohlednit buď projektant v prováděcím projektu, nebo uživatel při vybavování bytu. 

Otevíravá výplň v LOP
Samostatnou kapitolou jsou otevíravá okna osazená do lehkého obvodového pláště. Jestliže je úzká otevírka na celou výšku místnosti, což se uplatňuje v kancelářských budovách, je obvykle řešena pouze jako otočně otevíravá, bez sklopné polohy. Pak musí být zajištěno, že největší mezera mezi profily rámu a křídla nebude větší než 120 mm. Obvykle se použije omezovač otevírání.
Jestliže je prosklená plocha rozdělena příčkou, pak by spodní hrana otevřeného otvoru měla být podle stávající právní úpravy nejméně 850 mm nad podlahou. Ovšem na rozdíl od běžného okna osazeného do obvodové zdi je u lehkého obvodového pláště konstrukční šířka „parapetu“, tedy šířka příčníku výrazně menší, obvykle se pohybuje mezi 100 mm až 150 mm. Tento fakt působí na uživatele psychologicky poněkud nedůvěryhodně.
Nová vyhláška o požadavcích na stavby by měla přinést úpravu, která vychází z rakouské směrnice pro ochranu proti pádu do hloubky. Tato směrnice určuje jako limitní šířku parapetu hodnotu 200 mm. Parapet širší než 200 mm musí být vysoký minimálně 850 mm a parapet užší musí být vysoký podle výšky podlaží nad terénem 1000 mm nebo 1100 mm, kde hranicí je hloubka 12 metrů.

Tento požadavek je vysvětlen tak, že se posuzuje poloha těžiště normalizovaného lidského těla vykloněného z otevřeného okna. Při úzkém parapetu se těžiště dostává již před vnější hranu parapetu, a tudíž existuje riziko přepadnutí.
V návrhu nové vyhlášky platné pro celou republiku včetně Prahy by bylo uvedeno, že výška okenního otvoru nad podlahou v případě, že je parapet široký méně než 200 mm, musí být podle výšky zábradlí, uváděné v normě ČSN 74 3305, tedy 1000 mm, 1100 mm nebo 1200 mm podle hloubky volného prostoru.
Taková úprava dává smysl, je odůvodnitelná a podle zkušeností z realizace prosklených obvodových plášťů výškových budov má pozitivní psychologický efekt na běžné uživatele.

Skleněná výplň jako zábradlí
Skleněná výplň pod úrovní 850 mm nad podlahou musí plnit funkci zábradlí, a proto musí být nejlépe vnitřní tabule izolačního skla vrstvená s odolností ve třídě 1B1 podle normy ČSN EN 12600. Dále by měla být odolná proti normovému nárazu, jak požaduje norma ČSN 74 3305. Mnohdy je ovšem tato skleněná výplň nižší než 500 mm, a v takovém případě je vyloučena z testování nárazem. Je dostatečně ověřeno, že takto malá výplň zadrží pád osoby, resp. praktický náraz osoby by zachytil spíše příčník, než aby působil přímo na skleněnou výplň. Vrstvené sklo zajistí dostatečnou ochranu proti poranění střepy.

Předokenní zábrana
Zasahuje-li okno k podlaze, resp. je-li parapet velmi nízký, obvykle se vyžaduje a realizuje skleněné předokenní zábradlí, jehož výplň je uchycena po třech nebo po dvou stranách, případně bodově. Je to řešení ověřené, testované a funkční. 

Problematičtější je to v případech, kdy je parapet vysoký kolem 650 mm. Pak vychází taková desková zábrana vemni nízká a ze skla v podstatě neproveditelná, protože ji nelze otestovat a výpočtově nebude z běžných vrstvených skel vyhovovat.
Řešením je použití vodorovné tyčové zábrany z jedné nebo dvou tyčí. Toto řešení, zvláště u rodinných a bytových domů, koliduje s požadavky normy na provedení zábradlí, v prostorech s volným pohybem dětí do 12 let:

• zábradelní výplň do výšky 750 mm musí být plná nebo ze svislých prvků;
• mezery ve výplni zábradlí, umístěné více než 750 mm nad povrchem pochozí plochy, nesmějí být širší než 120 mm.

Správné a funkční řešení se hledá obtížně, a proto je nejlepší se takovému návrhu vyhnout. Takový nízký / nenízký parapet nepřináší výrazné uživatelské benefity a působí spíše komplikace.
V takových případech otevíravých oken s nenízkým parapetem lze pouze doporučit použití ovládací kliky s blokací, nebo použití „dětské“ pojistky, čímž se přenáší odpovědnost za pohyb a bezpečnost dětí plně na uživatele.

Autor: Ing. Roman Šnajdr
předseda TK ČKLOP
SIPRAL a.s.

Tento článek je součástí obsahu Ročenky ČKLOP 2022. Náhledy Ročenek zde.