10. národní konference ČKLOP

Zdraví obyvatel se věnuje stále vice přednášek a konferenci po cele Evropě. Není to proto, že je to zajímavé, ale je to proto, že je to velice aktuální. Paradoxně se v jednom směru zdraví obyvatel zhoršuje (průzkum proveden v rámci EU) a je způsobeno špatným vnitřním prostředí a jeho negativním dopadem na lidské zdraví. Zda se, že my, lide, neumíme správně nakládat s tak dokonalou technologii, kterou máme k dispozici, a která nám někdy spíše škodí, než aby nám pomáhala. Na druhou stranu vysoka úroveň lékařské peče stav zdraví zase dorovnává. Ale přes všechno badání a snaženi se zda, že lidstvu není úplně zřejmá cesta, kterou se má, v oblasti stavebnictví a vnitřního prostředí budov, vydat. Je zcela logické, že cílem většiny obyvatel je rostoucí vnitřní teplota pokojů, velkoplošná okna kvůli světlu a dokonaly vnitřní vzduch. Je to ale opravdu ten správný cil?

Dnes jsme svědky zpřísňujících se parametrů požadovaných u tepelně‑izolačních vlastnosti výrobků, současně je kladen důraz na snižovaní dopadu na životni prostředí, a ve výsledku to má byt ještě navíc hezké a moderní. To vše dnešní technologie Lehkých obvodových plášťů (LOP), oken a dveří, nabízí. Je již realitou elektronicky řízený dům – chytrý dům, který za nás neustále řídí a prověřuje stav vnitřního prostředí, osvětleni, teploty, vlhkosti a který automaticky parametry dorovnává do optimálních hodnot. Myšlenkovým skokem si můžeme představit rok 2100, kdy je zhýčkanost většiny obyvatel již na takové úrovni, že lékaři nedoporučuji pobyt ve venkovním prostředí s ohledem na nebezpečí možného, život ohrožujícího, onemocněni. A to vše díky téměř nulové odolnosti zhýčkaného organizmu. Dnes 90% obyvatel tráví 90% svého času v uzavřených prostorách. Zbytek dojedou automobilem. Jak odolný bude nás organizmus v roce 2100? Je to stav, ke kterému máme jako lidstvo směřovat?

„Složitost problematiky LOP, oken
a dveří a složitost návrhu kvalitního
vnitřního prostředí ukazují čísla počtu
norem, která se k oknům vztahují.
S problematikou kvality vnitřního
vzduchu je situace ještě horší.“
 

Jestliže takový laboratorní cíl nechceme, musíme si ale říct, kde a kdy z našeho pohodli ustoupíme. Jeden významný architekt se v jednom pořadu o pasivních domech zmínil, že má rad domy, kde je i trochu zima, trochu tma, trochu horko a trochu smrádek. Neboli zdůraznil návrat k normálním hodnotám, které nejsou naplněním našeho pohodli, ale které jsou naplněním normálnosti a reálné vize pokračovaní výstavby bez časového omezeni do budoucna. Je jisté, že toto je zcela subjektivní pohled na věc, ale slouží pouze k zahájení diskuze, která na konferenci proběhne.

Navíc se vše komplikuje smysluplnou, ale nezbytnou, snahou snižovat nežádoucí dopad stavebnictví na životni prostředí. Stavebnictví se stane 100 % udržitelným, když se vše nove bude stavět pouze ze starého materiálu, který se znovu bude vracet zpět do výroby v podobě recyklátu. Jsme na jedné Zeměkouli, máme jenom ji, a je pouze na nás, jak moc ji budeme drancovat a poškozovat. Omezit dopady na životni prostředí znamená, že dnes musíme stavět domy s ohledem na všechno, co může budoucí svět ovlivnit. To ale neznamená, že nebudeme topit, svítit a myt se teplou vodou. Jde o to, abychom to dělali velice efektivně a hospodárně.

Rostoucí kvalita výrobků oken a dveří a technologii jejich výroby vyžaduji rostoucí úroveň vzdělanosti odborníků, kteří se daným oborem zabývají. Již dnes je jasné, že návrh a výroba oken a jejich následná instalace do stavebního otvoru musí být oborem profesionálů a odborníků s vysokou praxi. Jakýkoliv amaterismus degraduje vysokou hodnotu výrobku na úroveň srovnatelnou s kvalitou oken 50tych let.

Složitost problematiky LOP, oken a dveří a složitost návrhu kvalitního vnitřního prostředí ukazuji čísla počtu norem, která se k oknům vztahuji.

Do roku 1960 není v systému ÚNMZ evidovaná žádná norma. Do roku 1985 se objevily dvě normy s datem vydání 1962 a 1975. Do roku 2000 bylo vydáno 15 norem. A do roku 2017 je evidováno celkem 48 platných norem, které se vztahuji k oknům.

S problematikou kvality vnitřního vzduchu je situace ještě horši, protože se k teto otázce vztahuje cca 92 legislativních dokumentů ze skupiny norem, směrnic, nařízeni vlády apod.

Tato čísla nejsou ukázkou přebujele administrativy, ale dokládají složitost oboru v současných technologických podmínkách, které, díky pokroku, umožňuji dosahovat neuvěřitelných parametrů.

Cílem konference bude otevřít otázku správné cesty do budoucna, abychom stavěli vyváženě k požadavkům klienta a samotné matičky Země.
 

• HLAVNÍ BODY PROGRAMU KONFERENCE
  Dopolední program:
  Hlavními hosty budou architekt Claus Hermansen, Project Director ARC ze společnosti BIG-BJARKE INGELS GROUP z Dánska (big.de) a za českou stranu bude hovořit architekt David R. Chisholm, partner, director of design & urban environments ze společnosti CMC ARCHITECTS (http://www.cmca.cz/).
  Práce tvořené společnosti BIG mají celosvětový dopad, a jejich účast na konferenci ČKLOP je pro nás velikým oceněním. Stejně je významný přinos architektů ze společnosti CMC Architects na české stavebnictví. Cílem bude porovnat postoje a pohledy na stavebnictví dvou různých osobnosti architektonického světa.
  
  Odpolední semináře: 
  V odpoledních hodinách budou, stejně jako loni, probíhat dva semináře zaměřené na hlavni témata konference, ale budou probíhat v rovině odborné diskuze určené především odborníkům z oboru.
  Seminář č. 1 Průnik a vyváženost požadavků na LOP, okna, dveře se bude snažit najit tu správnou rovnováhu mezi požadovanými parametry na LOP, okna, dveře, které jsou ve zcela protichůdném vzájemném působení.
  Seminář č. 2 Sklo se bude snažit svými tématy navázat na bohatou ale zdaleka nedokončenou diskuzi, která proběhla na poslední konferenci ČKLOP v dubnu 2017.

Autor: Ing. Jan Bedřich
výkonný ředitel a místopředseda představenstva
Česká komora LOP

Fotogalerie konferencí ČKLOP zde.