Nacházíte se: Okna a dveřeRevize Směrnice o energetické náročnosti budov: využití potenciálu oken

Revize Směrnice o energetické náročnosti budov: využití potenciálu oken

Okna a dveře / Publikováno 2016-09-21

Od své novelizace v roce 2010 Směrnice o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Buildings Directive - EPBD) přispěla ke snížení energetické náročnosti budov v Evropě a naše asociace European Aluminium, EuroWindoor, ES-SO, Glass for Europe tento vývoj jednoznačně podporují.

Budovy představují přibližně 40 % celkové spotřeby elektrické energie v Evropě. Pokud má Evropa splnit své cíle v oblasti snižování emisí uhlíku a plně tak přispět k naplňování Pařížské dohody, je snížení energetické náročnosti budov nutností. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze zlepšováním energetické účinnosti plášťů budov, přičemž pouze u dobře navržených budov je možné dosáhnout efektivní synergie všech jejich funkcí například s obnovitelnými zdroji energie.

Naše asociace mají zájem na aktualizaci a posílení EPBD, přičemž hlavní důraz by měl být kladen na zásadu „energetická účinnost na prvním místě“ a na deklarované snižování spotřeby energie v budovách, jak je defi nováno v Energetické unii.

Společně - European Aluminium, EuroWindoor, ES-SO, Glass for Europe - bychom rádi zdůraznili, že okna a zasklené plochy budov hrají klíčovou roli pokud jde o celkovou spotřebu energie v budově, ale také pokud jde o komfort a pohodu osob, jež v takových budovách žijí a pracují. S ohledem na tyto základní výhody moderních oken je zapotřebí směrnici EPBD aktualizovat, a to zejména s důrazem na správné hodnocení energetické náročnosti zasklených ploch a na zavedení správných mechanismů a pobídek pro subjekty působící na trhu, jež by umožnily dosažení významných úspor energie.

Zvýšení rychlosti renovací evropských budov s cílem dosáhnout větších úspor energie
EPBD pomohla zlepšit energetické parametry nových budov, dosud se však výraznější měrou nezabývala obvodovými plášti stávajících budov, neboť míra renovací budov v EU je nízká a stagnuje (<1,2 % za rok).

Posílení renovací v Evropě je klíčem pro dosažení velkých poklesů spotřeby energie, neboť nové budovy představují nejvýše 1,5 % z celkového domovního fondu v Evropě. Pokud jde o okna, odhaduje se, že 85 % skleněných ploch evropských budov je zastaralých1, tvořených buď jednoduchými skly, nebo prvotními dvojskly bez povlaků. To je dáno například tím, že výměna oken za nová se u budov provádí v průměru po 40 letech. Motivem k výměně bývají různé faktory, z nichž nejdůležitější jsou snaha o úsporu energie a zlepšení komfortu v budově.

Novelizovaná EPBD by tudíž měla vytvořit silné pobídky k fi nančně efektivní renovaci stávajících budov a jejich oken:

  1. Evropská komise by měla členským státům poskytnout rady, jak nastavit konkrétní plány pro výměnu neúsporných oken. V národních plánech by měly být například stanoveny konkrétní požadavky na výměnu oken nebo programy rekonstrukcí.
  2. Aby se posílily investice do úsporných renovačních projektů, měly by dalším vývojem projít Průkazy energetické náročnosti budov (PENB), jež by se staly „pasem“ budovy přinášejícím na míru šitá doporučení pro postupné zlepšování energetické účinnosti a vnitřního komfortu. PENB by měly zahrnovat hodnocení potenciálu pro snižování spotřeby energie instalací nových oken, jež by vycházelo z energetické bilance. Tím dojde k aktivaci investic do výměny potřebných komponent.
  3. Dále by měl být vytvořen dlouhodobý rámec pravidel pro úspory energie v budovách, jenž by podpořil investice do energetických úspor.

Je zapotřebí zajistit stabilitu fi nančních mechanismů a zjednodušit přístup k nim.

Dotace na výměnu součástí budov by měly být navázány na požadovanou energetickou účinnost stanovenou pro místní potřeby a prostředí a měly by vycházet z energetické účinnosti budov (viz položka II níže).
Členské státy by měly být motivovány, aby zvážily zahrnutí výměny oken do seznamu opatření na úsporu energie, kterým poskytnou finanční podporu.

Využití přístupu založeného na energetických bilancích pro hodnocení energetické účinnosti oken
Kromě izolačních vlastností okna zajišťují prostup denního světla, ohřev budov sluncem a umožňují přirozené větrání (např. chlazení větráním). Hodnocení energetické účinnosti zasklených ploch v národních „nákladově optimálních“ výpočetních metodách se však příliš často zaměřuje pouze na izolační vlastnosti, tj. na prostup tepla (hodnotu u), přestože pro energetické vlastnosti skleněných komponent obvodového pláště je zapotřebí zohlednit i tepelný zisk (hodnotu g). Z tohoto důvodu se energetické parametry oken nejlépe hodnotí prostřednictvím „energetické bilance“, což je rovnice pro výpočet tepelných ztrát a tepelného zisku na základě klimatických podmínek.

Zavedení přístupu založeného na energetické bilanci by přineslo přesnější obrázek o vlastnostech oken v konkrétních prostředích. Zároveň by se tím výrazně zlepšily energetické parametry budov, což by se projevilo snížením nákladů. Zejména díky tomu, že přístup založený na energetické bilanci zahrnuje solární zisk oken, umožňuje zahrnutí slunečního tepla (které je zdarma) během topné sezóny, ale zároveň pomáhá předcházet přehřívání (použitím skel s lepšími izolačními schopnostmi, dynamického stínění, dynamického zasklení atd.) v obdobích, kdy je vyžadováno chlazení.

Připravovaná novelizace EPBD představuje vynikající příležitost pro posílení implementace Směrnice a pro zvýšení významu komplexní energetické bilance při hodnocení transparentních prvků obvodových plášťů budov:

  1. Novelizovaná Směrnice (aktualizace článku 4 a 7 EPBD) by měla od členských států vyžadovat, aby revidovaly jimi používané způsoby výpočtu, a aby při hodnocení oken uplatnily uvedený přístup založený na energetické bilanci s ohledem na požadavky na topení a chlazení charakteristické pro své území. Totéž by mělo platit pro určování minimálních parametrů oken při jejich výměně.
  2. Evropská komise by měla zveřejnit informační dokument s informacemi o tom, jak by členské státy měly tento přístup implementovat v praxi.


 Zohlednění přínosů denního světla, přirozeného větrání a regulace oslunění
Lidé v budovách tráví až 90 % svého času, většina evropských budov však trpí nedostatkem denního světla či vnitřním klimatem, jež má nepříznivý dopad na zdraví, pohodu a produktivitu osob.

Členské státy by měly do svých nákladově optimalizovaných kalkulací zahrnout ekonomický přínos denního světla v podobě úspory nákladů na osvětlení. Tento parametr je již zvažován při hodnocení energetické účinnosti komerčních budov, proto by měl být rozšířen i na obytné budovy. Prospěšnost denního světla a výhledu ven pro lidi je velmi dobře zdokumentována.

Vzhledem k tomu, že pro obyvatele Evropy je stále důležitější i komfort v letním období, měly by být brány v úvahu také technologie na prevenci přehřívání budov (skla pro snížení oslunění, dynamické stínění, dynamické zasklení atd.) a ohled by měl být brán i na přirozené větrání. Tyto prvky snižují spotřebu energie v budovách vybavených klimatizací a zvyšují komfort v budovách, jež klimatizací vybaveny nejsou.

V novelizované EPBD by proto mohla být defi nována specifi cká opatření, případně by mohly být na úrovni členských států vytvořeny pobídky pro zajištění toho, aby zasklení budov zajistilo komfort a pohodu jejich obyvatel:

  1. Členské státy by měly být vyzvány k zavedení národních nebo místních stavebních předpisů, které by vyžadovaly buď určitou úroveň denního světla, nebo jež by stanovily minimální poměr zasklení a podlahové plochy. Požadavky na denní světlo by měly vycházet z připravované normy CEN prEN 17037 Denní světlo v budovách.
  2. Pro nové budovy a komplexní renovace by měly být zahrnuty požadavky na výpočet osvětlení denním světlem, regulaci oslunění a přirozené větrání (chlazení větráním), který by umožnil přesnou predikci spotřeby energie pro chlazení a topení.
  3. Evropská komise by měla pro členské státy zveřejnit směrnici, na základě které by začlenily požadavky na osvětlení denním světlem do svých stavebních předpisů

O nás...
European Aluminium, založená v roce 1981, je asociace zastupující celý řetězec výroby a zpracování hliníku v Evropě. Jsme v aktivním kontaktu s osobami odpovědnými za rozhodování a se širší skupinou zainteresovaných subjektů, mezi kterými propagujeme vynikající vlastnosti hliníku, zajišťujeme růst našeho odvětví a optimalizujeme příspěvek našeho kovu při řešení problematiky trvale udržitelného rozvoje v Evropě. Prostřednictvím našich odborných znalostí v oblasti životního prostředí a techniky, ekonomických a statistických analýz, vědeckého vývoje, vzdělávání a sdílení nejlepších postupů, styků s veřejností i prostřednictvím komunikačních aktivit European Aluminium přispívá k propagaci využití hliníku jako trvalého materiálu, jenž je součástí řešení pro dosažení udržitelného rozvoje, avšak zároveň udržuje a zlepšuje image našeho oboru, materiálu i jeho aplikací mezi všemi zainteresovanými subjekty.
ES-SO, Evropská organizace pro stínění (European Solar-Shading Organization) se sídlem v Bruselu v Evropě zastřešuje národní asociace dodavatelů stínící techniky a rolet. V sektoru stínící techniky pracuje přes 500 000 osob, přičemž se jedná především o malé a střední evropské fi rmy, a celkový roční obrat se blíží 50 miliardám euro. Vysoký růstový potenciál spočívající v úsporách energie a zvyšování komfortu v budovách může přinést tisíce nových ekologických pracovních míst rovnoměrně rozložených ve všech členských státech, jež budou podpořena místní poptávkou po na míru navržených inteligentních stínících systémech.
EuroWindoor AISBL – mezinárodní nezisková asociace, jejímž cílem je zastupovat zájmy evropských subjektů působících v sektoru oken, dveří a fasád (lehkých obvodových plášťů). Našich 18 národních asociací zastupuje evropské výrobce oken, dveří a fasád, kteří jsou v přímém kontaktu s koncovými odběrateli, a kteří tudíž mají podrobný přehled o jejich potřebách a očekáváních.
Kromě toho spolupracujeme a jednáme s distributory, fi rmami zabývajícími se instalací, i se spotřebiteli kupujícími okna a dveře, přičemž členské fi rmy asociace pokrývají trh v celé Evropě.
Glass for Europe je obchodní asociace sektoru plochých skel v Evropě. Ploché sklo je materiál používaný v široké škále koncových výrobků, zejména pak u oken a fasád budov, automobilových skel, v solárních panelech, ale i v nábytku či u strojů. Členy Glass for Europe jsou výrobci plochých skel, AGC Glass Europe, Guardian, NSG-Group, Saint-Gobain Glass a Sisecam-Trakya Cam. Asociace navíc spolupracuje s národními partnery z řad zpracovatelů stavebních skel. Glass for Europe spojuje nadnárodní fi rmy a tisíce malých a středních podniků z celé Evropy a zastupuje tak celý řetězec stavebních skel.

[1] TNO Built Environment and Geosciences – Glazing type distribution in the EU building stock – TNO report TNO- 60-DTM-2011-00338.


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: EuroWindoor AISBL

Přihlašte se k odběru newsletteru
a získávejte do e-mailu nejnovější informace o technologiích a událostech