Jednací a volební řád ČKLOP

JEDNACÍ A VOLEBNÍ ŘÁD VALNÉ HROMADY ČKLOP
Valná hromada schválila podle článku 15 stanov na svém jednání konaném v Praze dne 01.08.2007 tento jednací a volební řád valné hromady:

Čl. 1
Přitomnost na valné hromadě, jednací jazyk

1. Za člena České komory lehkých obvodových plášťů (dále jen „sdružení“) jedná na valné hromadě vždy pouze jedna osoba - statutární orgán (případně člen statutárního orgánu, pokud je oprávněn jednat jménem člena sdružení samostatně) nebo písemně zmocněný zástupce.

2. Jednání valné hromady je neveřejné, pokud se valná hromada neusnese jinak. I pokud je jednání valné hromady neveřejné, mohou být na valné hromadě přítomni představenstvem pozvaní nečlenové sdružení, zvláště pak z řad funkcionářů a zaměstnanců orgánů státní správy a územní samosprávy, grantových agentur, hospodářských komor, peněžních ústavů, zaměstnavatelských svazů, živnostenských společenstev, příbuzných sdružení jak domácích, tak zahraničních, obchodních společností, výzkumných ústavů, zkušebních institutů, podnikatelé, architekti, vysokoškolští pedagogové a experti pozvaní představenstvem jako čestní hosté, pozorovatelé. Usnese-li se tak valná hromada nebo vyplývá-li to z programu jednání, lze těmto osobám udělit slovo v průběhu jednání valné hromady. Usnese - li se tak valná hromada, účastníci valné hromady, kteří nejsou zástupci členů sdružení, členy představenstva nebo dozorčí rady opustí na dobu uzavřeného projednávání bodu programu jednací místnost.

3. Jednacím jazykem valné hromady je čeština.

Čl. 2
Zahájení, řízení a program valné hromady

1.Při presenci (otevírá se 60 minut před zahájením jednání) předloží osoba, která hodlá na valné hromadě jednat jménem nebo jako zástupce člena sdružení
a) doklad totožnosti
b) originál nebo úředně ověřenou kopii výpisu z obchodního rejstříku člena sdružení, který nesmí být starší 3 měsíců; jde-li o člena sdružení, který není zapsán do obchodního rejstříku, je daná osoba povinna předložit jiný doklad v originále nebo úředně ověřené kopii, který osvědčuje existenci člena sdružení a osoby oprávněné jednat jeho jménem
c) má-li jednat jako zástupce člena sdružení, též písemnou plnou moc.

2. Představenstvo ověří podle seznamu členů a dokladů uvedených v odstavci 1, zda dostavivší se osoba je osobou oprávněnou jednat jménem nebo jako zástupce člena sdružení („zástupce člena sdružení“).

3. Přítomnost se potvrzuje podpisem do presenční listiny. Proti podpisu do presenční listiny vydá představenstvo zástupci člena sdružení hlasovací lístek pro veřejné hlasování.

4. Jednání valné hromady zahájí předseda představenstva nebo představenstvem pověřený člen představenstva.

5. Po zahájení jednání valná hromada zvolí předsedu valné hromady, zapisovatele, dva ověřovatele zápisu a případně též osoby pověřené sčítáním hlasů. Předseda valné hromady se ujme řízení jednání valné hromady.

6. Předseda valné hromady může z důležitého důvodu dočasně předat řízení jednání valné hromady. Vznese-li některý ze zástupců členů sdružení námitku proti takovému postupu, rozhodne valná hromada, zda předání připouští. Předsedající nesmí opustit předsednický stůl, aniž by předal řízení jednání valné hromady.

7. Toho, kdo ruší pořádek nebo hrubě vybočuje z mezí slušností, předsedající napomene a volá k pořádku. Nevedlo - li toto napomenutí k nápravě, může předsedající rušitele vykázat z jednací místnosti. Jde - li o zástupce člena sdružení, platí, že se daný člen sdružení sám zbavil pro zbývající část valné hromady možnosti výkonu členských práv.

8. Kterýkoli člen sdružení má právo navrhnout zařazení přestávky mimo schválený program. O takovém návrhu (včetně délky přestávky) valná hromada rozhodne hlasováním bez rozpravy.

9. Předsedající má právo vyhlásit bez hlasování přestávku, jejíž délku sám určí,
a. kdykoli po déle než 90 minutách nepřetržitého jednání,
b. je - li nezbytná porada představenstva nebo jiná účelná porada,
c. k ověření skutečnosti důležité pro další jednání,
d. k obnovení pořádku v jednací místnosti.

Čl. 3
Zahájení a průběh rozpravy

1. Bod programu valné hromady, nebyl - li písemný návrh materiálu k němu předem rozeslán již s pozvánkou přednese, jinak pouze uvede jeho navrhovatel. Navrhovatelem může být představenstvo, dozorčí rada nebo člen sdružení.

2. Po vystoupení navrhovatele předsedající zahájí a dále řídí rozpravu, během níž řečník, který je zástupcem člena sdružení může předkládat návrhy.

3. Rozpravy se mohou účastnit zástupci členů sdružení, členové představenstva, dozorčí rady, případně hosté (čl. 1 odst. 2), kteří se hlásí do rozpravy zdvižením ruky, neusnese-li se valná hromada, že je třeba se přihlásit písemně před zahájením rozpravy u předsedajícího.

4. Předsedající uděluje řečníkům slovo v pořadí, ve kterém se o ně přihlásili. Při udělování slova předsedající upozorní dalšího řečníka na to, že jeho vystoupení bude následovat.

5. Kdo není přítomen v jednací místnosti v okamžiku, kdy mu předsedající udělí slovo, ztrácí pořadí v rozpravě. Není - li pak přítomen ani bezprostředně před ukončením rozpravy, jeho přihláška do rozpravy propadá.

6. Předsedající může odepřít udělení slova pouze tomu, kdo je zjevně pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek.

7. Slova se smí ujmout pouze ten, komu je předsedající udělí.

8. Předsedající rozpravu ukončí, nejsou - li do rozpravy přihlášeni další řečníci.

9. Po ukončení rozpravy předsedající udělí závěrečné slovo navrhovateli, který se však může závěrečného slova vzdát.

Čl. 4
Omezení vystoupení v rozpravě

1. Valná hromada se může k projednávanému bodu programu svého jednání usnést bez rozpravy na omezení řečnické doby, která však nesmí být kratší než šest minut. Omezení řečnické doby se nevztahuje na řečníka pověřeného přednést k věci stanovisko představenstva nebo dozorčí rady.

2. Valná hromada se může bez rozpravy usnést, že k téže věci může jeden řečník vystoupit nejvýše dvakrát.

3. Řečník má hovořit k projednávané věci. Odchyluje - li se od ní nebo překročí stanovenou řečnickou dobu, předsedající ho na to upozorní a volá jej k věci. Vybočuje-li řečník svým projevem z mezí slušnosti nebo jinak narušuje důstojný průběh jednání, předsedající jej volá k pořádku. Nevedlo li upozornění předsedajícího k nápravě, může předsedající řečníku slovo odejmout. Toto rozhodnutí předsedajícího je konečné.

4. S výjimkou oprávnění předsedajícího podle předchozího odstavce řečník nesmí být nikým přerušován.

Čl. 5
Faktická poznámka

1. Každý účastník valné hromady se může přihlásit k faktické poznámce, kterou reaguje na průběh rozpravy. Za faktickou poznámku se považuje i procedurální návrh člena sdružení, člena představenstva nebo člena dozorčí rady týkající se způsobu projednávání některého bodu programu valné hromady. Nelze v ní však uplatňovat věcná stanoviska k projednávané otázce. Ten, kdo se přihlásil k faktické poznámce, dostane slovo přednostně, avšak bez přerušení toho, kdo právě hovoří.

2. Přednesení faktické poznámky ani případná odpověď na ni či jinou faktickou poznámku nesmí překročit jednu minutu.

3. Nejde - li o faktickou poznámku nebo o odpověď na takovou poznámku a nebo dojde-li k překročení doby k jejich přednesení, může předsedající slovo odejmout. Toto rozhodnutí předsedajícího je konečné.

Čl. 6
Návrhy

1. Kterýkoli člen sdružení může v rozpravě podávat k projednávané věci návrhy. Tyto návrhy se mají vztahovat ke konkrétní věci projednávaného bodu programu valné hromady a musí z nich být zřejmé, na čem se valná hromada má usnést. Předsedající může tohoto řečníka vyzvat, aby svůj návrh konkretizoval nebo ho předložil písemně.
Návrhy jsou :
a. návrh na odročení, jímž se navrhuje, aby projednávaný návrh nebyl rozhodnut ihned, ale aby se o něm dále jednalo bud' v určené době pozdější (musí být konkretizováno, zda na této nebo jiné valné hromadě) nebo aby projednávání bylo odročeno na neurčito,
b. návrh na zamítnutí, jímž se navrhuje, aby projednávaný návrh nebyl dále předmětem rozpravy ani meritorního hlasování,
c. návrh jiné varianty řešení věci či zcela jiného znění, tento návrh předpokládá detailní konkretizaci varianty řešení věci nebo znění,
d. návrh pozměňovací, jímž se navrhuje vypuštění, rozšíření, doplnění nebo jiná konkretizovaná změna některých částí původního návrhu,
e. návrh podmíněný, jímž se navrhuje podmínění platnosti usnesení splněním nebo naopak nesplněním určité podmínky (konkretizovaná odkládací nebo rozvazovací podmínky souhlasu člena s návrhem).

4. K návrhům uvedeným v předchozím odstavci písm.a/, -c/ až e/ lze podávat další pozměňovací návrhy.

5. Přijaté návrhy podle odstavce 1 písm. a/, d/ a e/ lze revokovat, návrh na revokaci však může podat jen člen, který pro návrh hlasoval.

6. Až do ukončení rozpravy navrhovatel může vzít svůj návrh zpět.

Čl. 7
Zápis s jednání

Zápis z jednání valné hromady upravuje čl. 11 odst. 4 stanov.


Čl. 8
Společné ustanovení

Své vnitřní poměry a podrobnější procedurální pravidla svého jednání a to i_ jednání o konkrétním bodu programu (ad hoc) si valná hromada může upravit v mezích stanov zvláštním usnesením a to i odchylně od tohoto jednacího a volebního řádu.

Čl. 9
Zásady hlasování

1. Valná hromada rozhoduje o každém návrhu hlasováním.

2. Členové hlasují hlasovacími lístky. Hlasovací lístky pro veřejné hlasování jsou členům vydávány bezprostředně před zahájením jednání. Hlasovací lístky pro tajné hlasování jsou členům vydávány proti označení jimi předloženého hlasovacího lístku pro veřejné hlasování.

3. Při veřejném hlasování se hlasuje vždy nejprve pro návrh a poté proti návrhu.

4. Bylo - li v téže věci podáno více návrhů a hlasuje - li se o nich veřejně, pak se o nich hlasuje v pořadí, v jakém byly předloženy, a to postupně podle skupin :
   4.1. návrh na odročení,
   4.2. návrh na zamítnutí,
   4.3. návrh jiné varianty řešení věci či zcela jiného znění,
   4.4. návrh pozměňovací,
   4.5. návrh podmíněný,
s tím, že vylučuje - li hlasováním přijatý návrh další návrh, o tomto dalším návrhu se již nehlasuje.

5. Valná hromada se může usnést, že o jednotlivých částech jednoho návrhu se bude hlasovat odděleně. Po odděleném hlasování o částech návrhu nebo po přijetí a odmítnutí pozměňovacích a podmíněných návrhů se hlasuje na závěr o návrhu jako o celku.

Čl. 1 0
Způsoby hlasování

1. Hlasuje se veřejně nebo tajně. O způsobu hlasování rozhodne k návrhu předsedajícího valná hromada veřejným hlasováním, a to případně i k jednotlivým bodům svého programu zvlášť.

2. Veřejně se hlasuje zdvižením ruky s hlasovacím lístkem pro veřejné hlasování. Jiný projev člena je považován za zdržení se hlasování.

3. Tajně se hlasuje zakroužkováním preferovaného návrhu, řešení, pořadí apod. nebo jména a příjmení preferovaného kandidáta na předtištěných hlasovacích lístcích pro tajné hlasování, popřípadě napsáním preferovaného návrhu, řešení, pořadí apod. nebo jména a příjmení preferovaného kandidáta na prázdných hlasovacích lístcích pro tajné hlasování. Jinak upravený nebo vůbec neupravený předtištěný hlasovací lístek, popřípadě nevyplněný prázdný hlasovací lístek, je neplatný. Neplatný je též hlasovací lístek, na němž je zakroužkováno nebo napsáno více kandidátů (jmen a příjmení), než kolik má být zvoleno, nebo více návrhů a řešení, než kolik má být schváleno (nesrozumitelnost preference). Předtištěný hlasovací lístek může umožňovat i výběr mezi více návrhy ke stejné věci. Neplatný hlasovací lístek stejně jako neodevzdaný hlasovací lístek jsou považovány za zdržení se hlasování. Pro tajné hlasování o každém návrhu, řešení, volbě funkcionáře apod. se použije vždy nový (zvláštní) hlasovací lístek. Složený (tak, aby byla zaručena tajnost hlasování) hlasovací lístek se vhazuje do neprůhledné schránky.

4. Hlasování zajišťuje po organizační a technické stránce předseda valné hromady, kterému v případě potřeby poskytne podporu představenstvo nebo další osoby zvolené valnou hromadou. Sčítání hlasů ve veřejném i v tajném hlasování zabezpečují osoby pověřené sčítáním hlasů, a nejsou-li zvoleny, předseda valné hromady a zapisovatel.

Čl. 11
Výsledky hlasování

1. Předseda valné hromady, případně osoby pověřené sčítáním hlasů na výzvu předsedy valné hromady vyhlásí výsledek každého hlasování. Šlo - li o veřejné hlasování, sdělí počet přítomných členů, počet hlasů odevzdaných pro návrh, počet hlasů odevzdaných proti návrhu a na závěr ohlásí, zda resp. který návrh byl přijat, nebo který kandidát byl zvolen. Šlo li o tajné hlasování, sdělí počet vydaných hlasovacích lístků, počet~odevzdaných platných hlasovacích lístků, počet odevzdaných neplatných hlasovacích lístků, počet neodevzdaných hlasovacích lístků, počet platných hlasovacích lístků odevzdaných pro ten který návrh, nebo toho kterého kandidáta a na závěr ohlásí, zda resp. který návrh byl přijat nebo který kandidát byl zvolen.

2. Každý člen může vznést při hlasování nebo bezprostředně poté námitku proti průběhu nebo výsledku hlasování. O takové námitce rozhodne valná hromada hlasováním bez rozpravy. Vyhoví - li valná hromada námitce, musí se hlasování opakovat.

Čl . 12
Společné ustanovení

Podrobnější procedurální pravidla hlasování a volby na valné hromadě a to i pro jednotlivý případ (ad hoc) si valná hromada může upravit v mezích stanov zvláštním usnesením a to i odchylně od úpravy obsažené v jednacím a volebním řádu.


Jednací a volební řád ČKLOP si můžete stáhnout zde.

 

Přihlašte se k odběru newsletteru
a získávejte do e-mailu nejnovější informace o technologiích a událostech